Acts 7
1 Chuin thempu chungnung chun Stephen chu adongin, “Hiche hehna thu hohi dih em?” ati.
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2 Chuin Stephen in adonbut in, “Sopite le Pateho ngaiyuvin, Ipuluiyu Abraham Haran a achen masang, Mesopotamia gam'a aumlaiyin Loupi Pathen chu ahenga ana kilah in,
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3 Hitin anaseiyin ahi, ‘napena gam leiset le na insungmi hindalhan lang, keiman kavetsah ding gamleiset a hungin’” ati.
A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4 Chuin Abraham'in Chaldea gam ahin dalhan apa thikah in Haran a anachengin, chujouvin tua nachennau gamsunga hin ahin puilut in ahi.
Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5 Ahinlah Pathen in akengto ngapna dingkham gambeh neocha jong ana pepoi. Ahin Abraham'in chapa aneiloulai vang'in nikhatle ama le ason achilhah ten hichegam hi alodingu ahi tin Pathen in ana thutep-in ahi.
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6 Chuleh Pathen in aseikit in nason nachilhate jong migama kum jali sohchang le bolgima um dingu ahi
Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7 Ahin soh-a kai nam mite chunga keiman thu katan ding, achaina le hiche gam'a hi hung kile kit uva keima eihoukit dingu ahi ati.
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8 Chule Pathen in jong Abraham chu cheptana kitepna thu anapen, chuin Abraham'in achapa Isaac ahin phat in aniget nin chep anatan in, chule hiche kitepna chu Isaac in jong Jacob ahina, chuleh Jacob in apului-u somleni ahinchan geiyin jong ahin boljom jingun ahi.
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9 Chuin hiche puluiho chu asopipau Joseph chunga ana thangthip uvin, hijeh chun Egypt gam'a sohding in anajohdoh uvin ahi. Ahin Pathen in anaumpi jingin,
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10 Gentheina ho jouse a konin anahuhdoh in Egypt lengpa Pharaoh angsunga lungsetna anapen ahi. Chule Pathen in Joseph chu kidangtah chihna anapen hijeh chun Pharaoh in Joseph chu Egypt gam pumpia vaipon ana pansah in chuleh a leng inpia jong mopon ana pansah in ahi.
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11 Ahin Egypt gam le Canaan gam sunga kel ahunglha tan ahileh gentheina sangtah ahunglhung tan hijeh chun ipuiluiteu jong nehding neilouvin anaum un ahi.
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12 Chuin Jacob in Egypt gamsunga neh aum nalaiye ti ahet phatin achate-ipuiluiteu chu neh choding in asolin ahi.
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13 Anivei channa a anache uchun Joseph chu a sopite henga ana kiphongin chuin asopite chu Pharaoh henga anapuilut in ahi.
A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14 Chuin Joseph in mi asolin apa Jacob le ainsungmite somsagi le nga hochu ahenga dingin agakousah tan ahi.
Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15 Chuin Jacob chu Egypt gam'a anache in athitan ahi chule ipuluiteu jong anathi tauvin ahi.
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16 Chun alongdamsau chu Shechem a ahin pouvin Abraham'in Hamor chapate koma anachohna lhanmuna chun avui tauvin ahi.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17 Pathen in Abraham koma athutep guilhunna ding phat anaitah jehchun miho chu Egypt gam'a chun hatah in apungun.
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18 Ahin Joseph hephalou lengthah khat Egypt lengvaipoa ahung pan phat in,
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19 Hiche lengpa chun imiteu chu doha in abolin asugentheiyin chule achasen houchu athi nadingin anu le apa teu chu hunam'in ana paidoh sah in ahi.
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20 Hichephat laitah chun Pathen mitvet a chapang hoitah Mose chu anapengin, anu le apan inmun'ah lhathum hoitah in anasin lhonin ahi.
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21 Chuin anu le apan Mose chu apaidoh lhontan ahileh Pharaoh chanun ana kimudoh in ama cha bang bangin ahin vahkhang tan ahi.
A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22 Chuin Mose chu Egypt gamsung chihna ho jouse ahilun ahile ama chu thusei le natoh a thahattah'a hung hitan ahi.
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23 Chuin Mose chu kum somli ahung hi phat hin nikhat chu asopite-Israel techu agavetan ahile,
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24 Egypt mipa khat'in Israel mikhat alamlou tah'a abol chu amun chuin Mose chu ahungin Israel mipa chu ahuh in Egypt mipa chu athattan ahi.
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25 Mose chun hiche Israel mite chun Pathen in keiho huhdoh dinga eihinsolpeh ahi ti geldoh nauvinte tia anagel vang chun Israel mite chun anageldoh pouvin ahi.
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 Chuin ajing nikhon amite agavet a ahileh, Israel mini ana kina lhonin hijeh chun aman jong chamna nasem kigon hiche miteni koma chun “Nangni sopi khat nahi lhon louham? Ipi dinga nakinah lhon ham?” atin ahile,
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27 mikhatpa chun Mose chu ahin sondoh in, kon keiho chunga vaihom le thutana napansah ham? tin ahin dongin,
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28 “Janhia Egypt mipa khat natha banga chu keima jong neitha got ham?” atin ahi.
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29 Chuin Mosen hichu ajah phat chun, Egypt gam'a konin ajamin Midian gam apemin hiche muna chun chapa ni ahingin ahi.
I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30 Chuin kum somli jouvin Vantil hamboh meikongin Mose chu Sinai mol toh kinai gamthip a chun ana kimupi in,
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31 Chuin Mosen hichu amun athilmu chu kidang asah in, achenaiya agavet kigot le Pakai awgin chun ahin kouvin,
A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32 “Keima napuluiteu Pathen kahi, Abraham, Isaac, Jacob Pathen kahi,” ahin tin ahile Mose jong akicha behseh jengin avengam tapon ahi.
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33 Chuin Pathen in aseiyin, “Nakengchot sutlhan ajeh chu nadinna mun chu muntheng ahi.
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34 Egypt gam'a kamite gentheina kamutan, akanau aw kajan ahuhdoh dinga hungkumlha kahitai, hijeh chun tun keiman nangma hi Egypt gam'a kanungsol kit nahi,” ati.
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35 Chuin “Kon keiho chunga vaihom le thutana napansah ham?” tia asanlou pau chu, Pathen in hamboh lah'a kona akimusah vantil jalchun vaipo dingle thutan dingin Pathen in Mose chu alesol kit in ahile.
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36 Mose'n thil kidang le melchihna tamtah pumin Israelte chu Egypt gam'a konin ahinpuidoh in twipisan le gamthip chu kum somli sungin ahung galkaiyun ahi.
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37 “Chuin Mose amatah in Israelte koma anaseiyin, Pathen in keima tobang themgaokhat nangholah-a kona asodohsah ding ahi,” ati.
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38 Mose chu gamthip a ipuluiteu toh Pathen mite kikhop khomna-a anaumkhomin, Sinai Molchunga valtil in thu aseipeh chun, khonunga eiho jouse pehson dingin hinna thu eina lahpeh-uvin ahi.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39 Ahinlah Ipuluiteu chun Mose thusei anangai pouvin Egypt gam'a kinungle ding ana deijo un ahi.
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40 Ipuiluiteu chun Aaron koma aseiyun, “Eilamkai thei ding-u pathen lim themkhat neisempeh-un ajeh chu Egypt gam'a kona eihin puidoh pau Mose hi iti hitam kahetapouve,” atiuvin ahi.
Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41 Chuin bongnou toh kilou milim khat asem uvin, hiche milim henga chun kilhaina gantha asemuvin, athilsem uchu akipapi uvin ahi.
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42 Chuin amahoa konin Pathen akihei mangin, Vana ahsiho chu apathenu hidingin adalhatan ahi! Chuin themgao lekhabun asei “Vo Israel kum somli gamthip'a nathamlaiyuva nahin choiyu kilhaina gantha le thilto ho chu keima henga ding ham?
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43 Ahipoi, nanghon Molech ponbuh le pathen Rephan ahsi hou dinga alim nasemthu-u chu napole ji bouvui, hijeh a chu nangho Babylon gamsung chana soh-a kasol ding nahiuve,” ati.
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44 Ipuluiteu chun gamthip noija chun Houbuh chu anapole un Pathen in Mose henga anamusah lim bang bang chun ana tungdoh ji-un ahi.
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45 Kum phabep jouvin Joshua lamkaina a ipuluiteuvin hiche gam'a kona Pathen in ananodohho khopimun analo-uchun Pathen Houbuh chu anapolut un Leng David khang chanin ana um'in ahi.
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46 David chu Pathen mitmun deium ana chang'in, aitih a Jacob Pathen chenna ding Houin sahna dingin anathumin ahi.
Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47 Ahin hiche houin chu Solomon in ana tungdoh in ahi.
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48 Hijeng jongle hiche khut a kisa houin a chun Chungnungpen Pathen chu achengpoi tin, Themgaovin aseiye.
Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49 “Van kalaltouna ahin leiset kakengto ngapna ahi, chutobang chenna ding inpha chu neisahpeh thei ding ham?” tin Pakai chun adongin ahi.
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50 Van le leiset ania kakhut a kasem hilou ham? tia asei banga chu.
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51 “Nangho milouchalte, thutah'a dinga alungthim le ana ngong teho, aimatih chana Lhagao Theng nadoudalu hilou ham? Hichu na pului teuvin ana bola nanghon jong nabolu ahi.
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52 Napului teuvin ana bolgim lou themgao khat umem? Chondihtah Messiah hungding thu ana sei masaho chu ana that un amatah jong namatsah un na that un ahi.
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53 chule Vantil a kona nalah son u Pathen danthu jeng jong henasa san nanit pouvin ahi,” ati.
Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54 Stephen in athemmo nau thu asei chun Judate lamkai ho chu alunghansah lheh jengun chuin amachu akhuttum ajel khumun ahi.
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55 Ahin Lhagao Theng dimset'in Stephen chun vanlam aven ahileh Pathen loupina le Yeshua Pathen khut jetlam jabolna muna adin chu amun ahi.
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 Chuin aman amahojah a, “Ven vankot akihona chule Pathen khut jetlam jabolna muna mihem chapa adin kamui,” ati.
I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 Chuin amahon akhut'un anakol akisip-un apengjah un amachu anokhum jengun,
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 Khopi pamlanga akaidoh-un songin asep-un, chuin ama themmo chansah hochun avon chu asut-un Saul kiti khangdongpa kengbul'a chun akoiyun ahi.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59 Chuin songa asepettah-un Stephen chu ataovin, “Pakai Ka lhagao lan,” ati.
I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60 Chuin abohkhup in apengjah jengin, “Pakai abolho jouseu hi amaho chonsetin simpeh hih-in,” atin hiti chu athitan ahi.
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
