< Galati 4 >
1 Rhopangkung te cahmang la a om khui boeih atah sal khaw, boei khaw, aka om boeih te a tanglue tloe moenih ka ti coeng.
I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek.
2 Tedae pa kah a tuetang duela imtawt neh hnokhoem kut hmuiah a om sak.
Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba.
3 Te dongah mamih khaw cahmang la n'om uh vaengah Diklai kah a niing hmuiah sal aka bi la n'om?
V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi.
4 Tedae a tue a soepnah loh ha pawk vaengah Pathen loh a capa te han tueih. Huta lamloh om tih olkhueng hmuiah phoe.
Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč?
5 Te daengah ni olkhueng hmuikah rhoek te a tlan eh. Te daengah ni a cacah la m'phaeng eh.
Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny.
6 Te dongah ca rhoek la na om uh coeng. Abba apa tila aka pang a capa kah Mueihla te Pathen loh mamih thinko ah han tueih.
A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem.
7 Te dongah sal voel pawt tih ca la na om uh coeng. Ca tah Pathen rhangneh rhopangkung la om van.
Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl.
8 Tedae Pathen ana ming pawt vaengah a coengnah loh pathen la aka om pawt rhoek kah sal na bi uh.
Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli.
9 Tedae Pathen te mingpha coeng ta. Te dongah Pathen loh lat m'ming ta. Metlae tattloel neh a niing aka khodaeng taengla koep na mael uh. Te rhoek taengah salbi ham koekhoek koep na ngaih uh.
Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků?
10 Khohnin khaw, hla khaw, khoning khaw, kum khaw na yaeh uh coeng.
Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů?
11 Nangmih ham ka thakthae he a hoeihae pawt khaming tila nangmih taengah ka birhih.
Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.
12 Kai bangla om uh lah. Kai khaw nangmih vanbang ni tila manuca rhoek nangmih te kan hloep. Kai nan veet uh moenih.
Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře.
13 Tedae a cuekca kah nangmih taengah ka phong te pumsa kah vawtthoek dongah tila na ming uh.
Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu.
14 Ka pumsa ah nangmih ham noemcainah om cakhaw nan hnaelcoe uh pawt tih nan tuei uh moenih. Tedae Pathen kah puencawn bangla, Jesuh Khrih bangla kai nan doe uh.
Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista.
15 Te koinih nangmih kah yoethennah tah menim? A phoeng mai koinih na mik te na koeih uh tih kai nan paek uh mako tila nangmih taengah ka laipai.
Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo.
16 Nangmih ham oltak ka thui dongah nangmih kah rhal la ka coeng a?
A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství?
17 Nangmih taengah a thatlai uh te thuem pawh. Tedae nangmih te khoe a ngaih uh daengah amih te na thatlai thil uh mako.
Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu.
18 Tedae a then la thatlai ham tah then yoeyah ngawn. Te dongah nangmih taengkah ka om rhuet bueng moenih.
Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás.
19 Ka ca rhoek nangmih ah Khrih a kap duela u ham nim ka bung a tloh bal.
Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu.
20 Te dongah nangmih taengah om laeh ka ngaih coeng. Ka ol te thovael ham khaw nangmih soah ka ingang coeng.
Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.
21 Kai taengah thui uh lah. Olkhueng hmuiah om ham aka ngaih rhoek, olkhueng te na ya uh mahnim?
Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli?
22 Abraham loh capa panit a khueh te a daek coeng ta. Pakhat te salnu kah tih pakhat te aka loeih nu kah ta.
Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého.
23 Tedae salnu kah te tah pumsa la a cun. Aka loeih nu kah te tah olkhueh lamloh a cun.
Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu.
24 Amih rhoi loh a tueng sak te om. Amih rhoi tah paipi panit la om. Pakhat tah Sinai tlang lamkah tih sal la a cun. Anih tah Hagar ni.
25 Hagar tah Arabia kah Sinai tlang coeng ni. Tahae kah Jerusalem banghui la, a ca rhoek taengah sal a bi.
Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů.
26 Tedae soben Jerusalem tah aka loeih ni. Anih tah mamih kah manu ni.
Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka.
27 A daek coeng te ta, Cakol la cacun mueh aw uum khungdaeng lamtah bung aka tlo pawt aw tamhoe lah. Va aka khueh lakah khosoek kah camoe tah taoe ping ta.
O ní prorokoval Izajáš: „Raduj se neplodná, která nemáš děti, jásej ty, kterás nepoznala, co je to být matkou! Mnoho potomků dá Bůh tobě, ponížené a opovržené, víc než otrokyni, která má tvého muže.“
28 Manuca rhoek nangmih ngawn tah Isaak bangla olkhueh kah ca rhoek la na om uh.
Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi.
29 Tedae pumsa la a cun loh mueihla la cun te a hnaemtak vanbangla tahae ah khaw om van tangloeng.
Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes.
30 Tedae cacim loh, “Salnu neh a capa te haek laeh. Salnu kah a capa te aka loeih nu kah capa taengah phaeng loengloeng boel saeh,” a ti te ta.
Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“
31 Te dongah manuca rhoek salnu kah voel pawt tih aka loeih kah ca rhoek la n'om uh.
Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.