Sunglatnah 1
1 He rhoek he Egypt la aka kun Israel ca rhoek kah a ming ni. Te vaengah Jakob neh a imkhui kah hlang neh,
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2 Reuben, Simeon, Levi neh Judah,
Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3 Issakhar, Zebulun neh Benjamin,
Izachar, Zabulon a Beniamin;
4 Dan, Naphtali, Gad neh Asher te ha pawk.
Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5 Te vaengah Jakob hlit lamkah aka thoeng hinglu boeih he hinglu sawmrhih lo coeng tih Joseph khaw Egypt ah om coeng.
A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
6 Te phoeiah Joseph neh a manuca boeih neh te kah cadilcahma tah boeih duek.
I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7 Tedae Israel ca rhoek tah pungtai uh tih luem uh, ping uh tih yet uh. Te dongah amih te khohmuen ah mawk mawk bae uh.
Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8 Te vaengah Egypt ah manghai a thai phoe tih te long te Joseph ming pawh.
V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9 Te dongah a pilnam te, “Pilnam he, Israel ca rhoek he mamih lakah muep pilnu coeng.
Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
10 Anih te cueih pae pawn sih ping aih ve. Caemtloek ha thoeng tih anih neh koei uh koinih mamih m'hmuhuet ni. Te vaengah mamih m'vathoh thil vetih khohmuen lamloh cet hae ni,” a ti.
Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11 Te dongah amih te bitloh neh phaep sak ham saldong mangpa a khueh thil uh. Te vaengah Pharaoh kah rhuengim khopuei la Pithom neh Raameses te a thoh pah.
Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
12 Anih a phaep uh vanbangla ping van tih pungtai van. Te dongah Israel ca rhoek kah mikhmuh ah a mueipuel uh.
Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13 Te dongah Egypt loh Israel ca rhoek te mangkhak la a thohtat sak.
A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14 Amih kah hingnah te amlai dong neh laiboeng dongah thohtatnah nen khaw, lohma kah thohtatnah cungkuem nen khaw, mat a phaep uh. Amih kah thohtatnah cungkuem dongah Israel ca te mangkhak la a thohtat sak uh.
A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15 Te phoeiah Egypt manghai loh Hebrew ca-om rhoi, a ming la pakhat ah Shiphrah neh a pabae ah a ming la Puah te a uen.
I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16 Te vaengah, “Hebrew nu te na om sak vaengah a omnah te so rhoi, tongpa atah ngawn rhoi lamtah huta atah hing saeh,” a ti nah.
A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17 Tedae ca-om rhoi loh Pathen te a rhih rhoi. Te dongah Egypt manghai loh amih rhoi taengkah a thui bangla saii rhoi pawt tih camoe te a hing sak rhoi.
Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18 Te dongah Egypt manghai loh ca-om rhoek te a khue tih amamih taengah, “Balae tih he kah hno he na saii uh tih camoe na hing sak uh,” a ti nah.
Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
19 Te vaengah ca-om rhoek loh Pharaoh te, “Hebrew nu he Egypt nu bang moenih. Amih tah rhaang uh tih amih taengla ca-om a pawk hlan ah khaw om uh coeng,” a ti nah.
I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
20 Te dongah Pathen loh ca-om rhoek te a voelphoeng sak tih pilnam a ping dongah muep rhoeng uh.
I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
21 Ca-om rhoek loh Pathen te a rhih uh dongah amih ham im khaw a thoh pah.
Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22 Te dongah Pharaoh loh a pilnam boeih te a uen tih, “Tongpa la aka thaang boeih tah sokko la voei uh kuekluek lamtah huta tah boeih hing sak uh,” a ti nah.
I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
