Псалми 102
1 Молитва на скърбящия, когато тъжи и излива жалбата си пред Господа. Господи, послушай молитвата ми, И викът ми нека стигне до Тебе.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Не скривай лицето Си от мене; В деня на утеснението ми приклони ухото Си към мене; В деня, когато Те призова, послушай ме незабавно.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Защото дните ми изчезват като дим, И костите ми изгарят като огнище.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Поразено е сърцето ми и изсъхнало като трева, Защото забравям да ям хляба си.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Поради гласа на охкането ми Костите ми се прилепват за кожата ми.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Приличам на пеликан в пустиня, Станал съм като бухал в развалини.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Лишен от сън станал съм като врабче Усамотено на къщния покрив.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Всеки ден ме укоряват неприятелите ми; Ония, които свирепеят против мене проклинат с името ми.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Защото ядох пепел като хляб, И смесих питието си със сълзи,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Поради негодуванието Ти и гнева Ти; Защото, като си ме дигнал, си ме отхвърлил
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Дните ми са като уклонила се сянка по слънчев часовник, И аз изсъхвам като трева.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Но Ти, Господи, до века седиш Цар, И споменът Ти из род в род.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Ти ще станеш и ще се смилиш за Сион; Защото е време да му покажеш милост. Да! определеното време дойде.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Защото слугите Ти копнеят за камъните му, И милеят за пръстта му.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 И тъй, народите ще се боят от името Господно, И всичките земни царе от славата Ти.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Защото Господ е съградил Сион, Той се е явил в славата Си,
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Той е погледнал благосклонно на молитвата на лишените, И не е презрял молбата им.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Това ще се напише на за бъдещето поколение; И люде, които ще се създадат, ще хвалят Господа.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Защото Той надникна от Своята света височина, От небето Господ погледна на земята,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 За да чуе въздишките на затворените, Да освободи осъдените на смърт;
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 За да възвестят името на Господа в Сион, И хвалата Му в Ерусалим,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 Когато се съберат заедно племената и царствата За да слугуват на Господа.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Той намали силата ми всред пътя; Съкрати дните ми.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Аз рекох: Да ме не грабнеш, Боже мой, в половината на дните ми;
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Отдавна Ти, Господи, си основал земята, И дело на твоите ръце са небесата.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Те ще изчезнат, а Ти ще пребъдваш; Да! Те всички ще овехтеят като дреха; Като облекло ще ги смениш, и ще бъдат изменени.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Но Ти си същият, И Твоите години няма да се свършат.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Чадата на слугите Ти ще се установят, И потомството им ще се утвърди пред Тебе.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
