< Притчи 9 >
1 Мъдростта съгради дома си, Издяла седемте си стълба,
Bon konprann bati kay li, li kanpe l' avèk sèt gwo poto.
2 Закла животните си, смеси виното си И сложи трапезата си,
Li fè yo pare bon vyann pou fè fèt, li fè bon konpoze ak diven, li ranje tab la byen ranje.
3 Изпрати слугите си, Вика по високите места на града:
Li rele sèvant li yo, li voye yo moute kote ki pi wo nan lavil la pou fè tout moun konnen nouvèl la, pou di yo:
4 Който е прост, нека се отбие тук. И на безумните казва:
Nou menm ki poko konn anyen, vini non! Li rele moun san konprann yo, l'ap di yo:
5 Елате, яжте от хляба ми, И пийте от виното, което смесих,
Vin manje manje mwen an non! Vin bwè bon diven mwen pare a non!
6 Оставете глупостта и живейте, И ходете по пътя на разума,
Kite sòt! Vin aprann lavi! Vin mache nan chemen konesans.
7 Който поправя присмивателя навлича на себе си срам; И който изобличава нечестивия лепва на себе си петно.
Si w'ap kouri dèyè yon moun k'ap pase moun nan betiz, l'ap joure ou mete sou li. Si w'ap rale zòrèy yon mechan, l'ap bat ou mete sou li.
8 Не изобличавай присмивателя, да не би да те намрази. Изобличавай мъдрия и той ще те обикне.
Pa janm kouri dèyè yon moun k'ap pase moun nan betiz. L'a rayi ou. Men, si w'ap kouri dèyè yon moun ki gen konprann, l'a gen respè pou ou.
9 Давай наставление на мъдрия и той ще стане по-мъдър; Учи праведния и ще стане по-учен.
Si ou pale ak yon moun ki gen bon konprann, w'ap fè l' gen plis bon konprann toujou. Plis w'ap moutre yon nonm debyen, plis l'ap mete sou konesans li.
10 Страх от Господа е начало на мъдростта; И познаването на Светия е разум.
Lè ou gen krentif pou Bondye, se lè sa a ou konmanse gen bon konprann. Si ou konnen ki moun Bondye ye, ou gen lespri.
11 Защото чрез мене ще се умножават дните ти. И ще ти се притурят години на живот.
Bon konprann ap fè ou viv lontan. L'ap fè ou wè plizyè lanne.
12 Ако станеш мъдър, ще бъдеш мъдър за себе си; И ако се присмееш, ти сам ще понасяш.
Si ou gen bon konprann, premye moun k'ap pwofite sa se ou menm. Konsa tou, si w'ap pase konesans nan betiz, se ou menm tou k'ap peye konsekans lan pou kont ou.
13 Безумната жена е бъбрица, Проста е и не знае нищо.
Moun sòt, se tankou yon fanm ki pale fò, ki pa konn anyen, ki pa wont anyen.
14 Седи при вратата на къщата си, На стол по високите места на града,
Li chita sou yon chèz devan papòt lakay li, li kage chèz li kote ki pi wo nan lavil la.
15 И кани ония, които минават, Които вървят право в пътя си, като им казва:
L'ap rele moun ki sou wout yo, ki pa sou bò l'. L'ap di yo:
16 Който е прост, нека се отбие тук; А колкото за безумния, нему казва:
Vini jwenn mwen non, nou menm ki poko konn anyen! Li pale ak moun ki san konprann yo, li di yo:
17 Крадените води са сладки, И хляб, който се яде скришом, е вкусен,
Dlo kay moun toujou pi fre. Manje deyò toujou gen pi bon gou!
18 Но той не знае, че мъртвите са там, И че гостите й са в дълбочината на ада. (Sheol )
Men, moun ki pran nan pawòl fanm sa a pa konnen lè yo mete pye lakay li se papye lanmò yo yo senyen. Depi yo antre lakay li, yo deja mouri. (Sheol )