Галатяни 4
1 Казвам още: До тогаз, докато наследникът е малолетен, той не се различава в нищо от роб, ако и да е господар на всичко,
Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
2 но е под надзиратели и настойници до назначения от бащата срок.
Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
3 Така и ние, когато бяхме малолетни, бяхме поробени под първоначалните учения на света;
Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
4 а когато се изпълни времето, Бог изпрати Сина Си, Който се роди от жена, роди се и под закона,
Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,
5 за да изкупи ония, които бяха под закона, та да получим осиновението.
Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
6 И понеже сте синове, Бог изпрати в сърдцата ни Духа на Сина Си, Който вика: Авва, Отче!
A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.
7 Затова не си вече роб, но син; и ако си син, то си Божий наследник чрез Христа.
A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
8 Но тогава, когато не познавахте Бога, вие робувахте на ония, които по естество не са богове;
Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
9 а сега, когато познахте Бога, или по-добре, като станахте познати от Бога, как се връщате надире към слабите и сиромашки първоначални учения, на които наново желаете да робувате?
Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
10 Вие пазите дните, месеците, времената и годините.
Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
11 Боя се за вас, да не би напусто да съм се трудил помежду ви.
Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12 Моля ви се, братя, станете като мене, защото и аз станах като вас. Не сте ми сторили никаква неправда,
Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13 но сами знаете, че на първия път ви проповядвах благовестието, вследствие на телесна слабост;
Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
14 но пак, това, което ви беше изпитня в моята снага, вие не го презряхте, нито се погнусихте от него, но ме приехте като Божий ангел, като Христа Исуса.
A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15 Тогава, къде е онова ваше самочеститяване? Понеже свидетелствувам за вас, че, че ако беше възможно, очите си бихте извъртели и бихте ми ги дали.
Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
16 Прочее, аз неприятел ли ви станах, понеже постъпвам вярно с вас?
Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17 Тия учители ви търсят ревностно не по добър начин; даже те желаят да ви отлъчат от нас, за да търсите тях ревностно.
Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.
18 Но добре е да бъдете търсени ревностно за това, което е добро, и то на всяко време, а не само, когато се намирам аз между вас.
Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19 Дечица мои, за които съм пак в родилни болки докле се изобрази Христос във вас,
Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás, )
20 желал бих да съм сега при вас и да променя гласа си, защото съм в недоумение за вас.
Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21 Кажете ми вие, които желаете да бъдете под закона, не чувате ли що казва законът?
Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?
22 Защото е писано, че Авраам имаше два сина, един от слугинята и един от свободната;
Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.
23 но тоя, който бе от слугинята, се роди по плът, а оня, който бе от свободната, по обещание.
Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.
24 И това е иносказание, защото тия жени представляват два завета, единият от Синайската планина, който ражда чада за робство, и той е Агар.
Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
25 А тая Агар представлява планината Синай в Арабия и съответствува на днешния Ерусалим, защото тя е в робство с чадата си.
Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26 А горният Ерусалим е свободен, който е [на всички] майка;
Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
27 защото е писано: "Весели се, неплодна, която не раждаш; Възгласи и извикай, ти, която не си била в родилни болки, Защото повече са чедата на самотната, нежели чадата на омъжената".
Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.
28 А ние, братя, както Исаак, сме чада на обещание.
Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29 Но, както тогава роденият по плът гонеше родения по Дух, така е и сега.
Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.
30 Обаче, що казва писанието? "Изпъди слугинята и сина й; защо, синът на слугинята няма да наследи със сина на свободната".
Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.
31 За туй, братя, ние не сме чада на слугиня, а на свободната.
A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.
