Soloumane ea Gesami 8
1 Di da loladafa ani dodo afae gilisili mai ganiya: be. Amasea, na da di logoa gousa: sea, na da di nonogosea, enoga da anima bagade hame dawa: la: loba.
Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena.
2 Na da di na: me ea diasuga oule ahoa: noba. Amogawi di da nama sasagesu hou olelema: la: loba. Na da digili ‘bomegala: nidi’ waini hano hedama: ne legele nasu, amoga legei moma: la: loba.
Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.
3 Dia fofadi lobo da na dialuma hagudu diala, amola dia lobodafa da na sogoba: le guda: sa.
Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
4 Yelusaleme uda! Dilia ania sasagesu hou mae hedofama: ne, anima ilegele sia: ma.” Yelusaleme Uda ilia da amane sia: i,
Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.
5 “Nowa da hafoga: i sogeganini ea sasagesu dunu amo ela lobo sioga: ne manabela: ?” Uda da amane sia: sa, ‘A: bele’ ifaha (amogawi di lalelegei) na da di didilisi.
Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá.
6 Dia nama fawane sasagema. Amola dia loboga eno mae sogoba: le, na fawane sogoba: ma. Be gia: i bagade mudasu hou amo da bogosu ea gasa defele gala. Amo hou da lalu agoane heloa: gala: le, lalu gegemoi defele nenana. (Sheol h7585)
Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší. (Sheol h7585)
7 Hanoga haba: domu da hamedei. Hano heda: le, amo magufale haba: dolesimu gogolemu. Be dunu da ea muni bagade amoga sasagesu hou bidi lamusa: dawa: loba, e da enoga higale migasisu fawane ba: la: loba.” Uda ea yolalali ilia da amane sia: i,
Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.
8 “Ninia da uda mano ninia aeya gala. Be ea dodo da asa, hame misi. Goi ayeligi da e lamusa: lobo dila masea, ninia da amo uda manoma adi hamoma: bela: ?
Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní?
9 E da fedege agoane dobea agoane esalea, ninia da e gaga: ma: ne silifa diasu sedade gagagula heda: mu. Be e da logo ga: su agoane esalea, ninia da e gaga: ma: ne, dolo ifa gaga: i beano amo sagamu.” Uda da amane sia: sa,
Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými.
10 “Na da dobea gala. Na dodo da amo dobea ea diasu sedade gagagula heda: i. Na sasagesu dunu da dawa: Na da ani esalea, olofole amola dogo denesi agoane ba: sa. Dunu da amane sia: i,
Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj.
11 Soloumane da Ba: ile Ha: imone moilaiga waini efe sagai diala. Waini efe sagai ouligisu dunu ilia da amo sagai amoga hawa: hamone, gamimusa: , su (rent) ema bidi iaha. Ilia da afae afae silifa fage 1000agoane ema iaha.
Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.
12 Be na waini efe sagai amo da na: Amola na da na hanaiga fawane eno dunuma iaha. Silifa fage 1000 amo na da di, Soloumane dima iaha. Amola waini sagai ouligisu dunu da ilia la: idi muni silifa fage 200 amo lamu da defea. Dunu da amane sia: i,
Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího.
13 “Na dogolegei! Na da dia sia: sagaiaganini sia: be nabima: ma! Na sigi aligisu dunu da dia sia: be nabimusa: oulela.” Uda da amane sia: i,
Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se.
14 “Na sasagesu! Nama misa! ‘Gasele dia’ amola waha debe ‘dia’ gawali goumi alelaloi (amogawi hedama: ne fodole nasu bugi da heda: sa) amoga esalebe, agoaiwane nama misa. Sia: ama dagoi
Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.
