< 2 Hou Olelesu 36 >
1 Yuda fi dunu da Yousaia egefe Youaha: se, amo Yuda hina bagade ilegele, Yelusalemega ema susuligi sogadigili, mogiligai.
Tedy vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a ustanovili ho králem na místě otce jeho v Jeruzalémě.
2 Youaha: se da lalelegele, ode 23 esalu, muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusaleme moilai bai bagadega esala, oubi osodayale agoane Yuda fi ouligilalu.
Ve třimecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě.
3 Idibidi hina bagade Nigou da Youaha: se gagulaligili, e da Yuda dunu ema silifa defei 3,000 gilo amola gouli 30 gilo dabe ema ima: ne logei.
Nebo vzal jej král Egyptský z Jeruzaléma, a uložil na zemi pokutu sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.
4 Hina bagade Nigou da Yousaia egefe eno Ilaiagime, amo Yousaia bagia Yuda hina bagade hamoi. E da Ilaiagime ea dio afadenene, bu Yihoiagimi dio ema asuli.
A ustanovil král Egyptský Eliakima bratra jeho nad Judou a Jeruzalémem za krále, a proměnil mu jméno jeho, aby sloul Joakim. Joachaza pak bratra jeho vzal Nécho, a zavedl ho do Egypta.
5 Yihoiagimi da lalelegele, ode 25 esalu, e da muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusaleme moilai bai bagadega esala, ode gidayale agoane Yuda fi ouligilalu. Yihoiagimi da Hina Godema wadela: le hamoi.
V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě. A když činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého,
6 Yihoiagimi da Yuda fi ouligilaloba, Ba: bilone hina bagade Nebiuga: denese da Yuda soge doagala: le, golili sa: ili, hasali. E da Yihoiagimi gagulaligili sia: inega lagili, Ba: bilone sogega hiouginana asi.
Přitáhl proti němu Nabuchodonozor král Babylonský, a svázal jej řetězy ocelivými, aby jej zavedl do Babylona.
7 Nebiuga: denese da Debolo Diasu noga: i liligi eno amo suguli, Ba: bilone sogega gaguli asili, ea hina bagade diasu ganodini ligisi.
Nádoby také domu Hospodinova zavezl Nabuchodonozor do Babylona, a dal je do chrámu svého v Babyloně.
8 Yihoiagimi ea hamonanu huluane amola ea wadela: idafa hou hamonanu da “Isala: ili amola Yuda fi hina bagade Ilia Hamonanu Meloa” amo ganodini dedene legei. Yihoiagimi da bogole, egefe Yihoiagini da e bagia Yuda hina bagade hamoi.
Jiné pak věci Joakimovy i ohavnosti jeho, kteréž páchal, i což se nalézalo při něm, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských. I kraloval Joachin syn jeho místo něho.
9 Yihoiagini da lalelegele, ode 18 agoane esalu, e da muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusaleme moilai bai bagadega esala, oubi udiana agoane Yuda fi ouligilalu. Yihoiagini amolawane Hina Godema wadela: le hamoi.
V osmi letech byl Joachin, když kralovati počal, a kraloval tři měsíce a deset dní v Jeruzalémě, a činil to, což bylo zlého před očima Hospodinovýma.
10 Woufo oubi doaga: loba, hina bagade Nebiuga: denese da Yihoiagini gagulaligili, Ba: bilone sogega hiouginana asi. E da noga: idafa liligi huluane Debolo Diasu ganodini galu, amo huluane lale, Ba: bilone sogega gaguli asi. Amalalu, Nebiuga: denese da Yihoiagini ea adabi Sedegaia amo Yuda fi amola Yelusaleme fi ilia hina bagade hamoi.
Potom pak po roce poslal král Nabuchodonozor, a dal ho zavésti do Babylona s klénoty domu Hospodinova, a ustanovil králem Sedechiáše, příbuzného jeho, nad Judou a Jeruzalémem.
11 Sedegaia da lalelegele, ode 21 agoane esalu, e da muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusaleme moilai bai bagadega esalu, ode gidayale agoane Yuda fi ouligilalu.
V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě.
12 Hina bagade Sedegaia da Hina Godema wadela: le hamoi. E da gasa fili, Hina Gode Ea sia: ne iasu balofede dunu Yelemaia, amo ea sia: hame nabi.
I činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého, aniž se pokořil před Jeremiášem prorokem mluvícím řeč Hospodinovu.
13 Hina bagade Nebiuga: denese da logebeba: le, Sedegaia da Gode Ea Dioba: le ema hame odoga: mu ilegele sia: i. Be Sedegaia da ema odoga: i. E da gasa fili, Isala: ili Hina Godema bu sinidigimu higa: i galu.
Nýbrž i Nabuchodonozorovi králi se zprotivil, jenž ho byl přísahou zavázal skrze Boha, a zatvrdiv šíji svou, urputně uložil v srdci svém, aby se nenavracoval k Hospodinu Bohu Izraelskému.
14 Amola Yuda fi ouligisu dunu, gobele salasu dunu, amola dunu huluane, ilia da ilima sisiga: i fifi asi defele, loboga hamoi ogogosu ‘gode’ liligi nodone sia: ne gadobeba: le, Debolo Diasu amo Hina Gode da Hadigi dialoma: ne ilegei, amo nigima: i.
Ano i všecka knížata, kněží i lid v mnohá přestoupení se vydali, podlé všech ohavností pohanských, a poškvrnili domu Hospodinova, jehož byl posvětil v Jeruzalémě.
15 Ilia aowalalia Hina Gode da ili amola Debolo Diasu gaga: musa: hanaiba: le, balofede dunu ilima sisama: ne gebewane asunahoasu.
A když posílal Hospodin Bůh otců jejich k nim posly své, ráno vstávaje a posílaje, proto že se přívětivě měl k lidu svému a k příbytku svému:
16 Be ilia da Gode Ea adola ahoasu dunuma lasogole oufesega: su, amola Gode Ea sisasu hame nabasu. Amalalu, Hina Gode Ea ilima ougi da heda: le, amoga hobeamu hamedei ba: i.
Posmívali se poslům Božím, a pohrdali slovy jeho, a za svůdce měli proroky jeho, až se rozpálila prchlivost Hospodinova na lid jeho, tak aby nebylo žádného uléčení.
17 Amaiba: le, Hina Gode da Ba: bilone hina bagade ili doagala: musa: ne asunasi. Nebiuga: denese da Yuda ayeligi dunu amo Debolo Diasu ganodini ili medole legei. E da dunu huluane, ayeligi amola da: i hamoi, dunu o uda, oloi gala o dagumui, amo huluanema hame asigi. Gode da dunu huluane Nebiuga: denese ea lobo da: iya iasi.
I přivedl na ně krále Kaldejského, kterýž zmordoval mládence jejich mečem v domě svatyně jejich, a neodpustil mládenci ani panně, starci ani kmeti. Všecky dal v ruku jeho.
18 Nebiuga: denese da Debolo Diasu liligi amola hina bagade amola eagene ouligisu dunu ilia liligi huluane susuguli, Babilone sogega gaguli asi.
K tomu i všecky nádoby domu Božího, veliké i malé, i poklady domu Hospodinova, i poklady královské i knížat jeho, všecko zavezl do Babylona.
19 E da Debolo Diasu amola moilai bai bagade huluane ulagili, amola moilai bai bagade gagoi mugululi sali.
A vypálili dům Boží, a zbořili zed Jeruzalémskou, též i všecky paláce v něm popálili, ano i všelijaké klénoty drahé v něm zkazili.
20 Amalu, e da dunu hame bogoi esalu, amo huluane Ba: bilone sogega hiouginana asi. Amogawi, ilia da e amola egaga fi dunu ilia udigili hawa: hamosu dunu esalu, amogainini Besia hina bagade da gasawane heda: i.
A což jich pozůstalo po meči, to převedl do Babylona, a byli služebníci jeho i synů jeho, dokudž nekraloval král Perský,
21 Amaiba: le, Hina Gode Ea balofede dunu Yelemaia ea lafidili sia: i amo huluane dafawane hamoi dagoi ba: i. E da amane sia: i galu, “Ilia Sa: bade ode helefisu hame hamobeba: le, Isala: ili soge da ode 70 agoane udigili hamedei soge agoai dialebe ba: mu.”
Aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, dokudž země nevykonala sobot svých; po všecky dny, pokudž byla pustá, odpočívala, až se vyplnilo sedmdesáte let.
22 Ode bisili amoga Sailase da Besia soge ouligisu, Hina Gode Ea balofede dunu Yelemaia ema musa: sia: i liligi da amo defele doaga: i dagoi ba: i. Hina Gode da Sailase ea asigi dawa: su olelebeba: le, Sailase da ea fidisu dunuma ilia da sia: amo dedene, ea soge amo ganodini dunu huluane nabima: ne idili ima: ne sia: i. Ea sia: da agoane dedei,
Potom léta prvního Cýra krále Perského, aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, vzbudil Hospodin ducha Cýrova krále Perského. Kterýž dal provolati po všem království svém, ano také i rozepsal, řka:
23 “Na, Sailase, Besia hina bagade da dilima amane hamoma: ne sia: sa. Hina Gode, Hebene amoga Hina esala, E da na osobo bagade fifi asi gala huluane ilima hina esaloma: ne hamoi dagoi. Amola E da na Yelusaleme moilai bai bagade Yuda soge ganodini amoga Ea Debolo diasu gaguma: ne ilegei. Defea! Dilia Gode Ea fi dunu huluane amoga masa! Amola Gode da dili sigi ahoanumu da defea.” Sia ama dagoi
Toto praví Cýrus král Perský: Všecka království země dal mi Hospodin Bůh nebeský, a ten mi poručil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě, kterýž jest v Judstvu. Kdo jest mezi vámi ze všeho lidu jeho, Hospodin Bůh jeho budiž s ním, a ať jde.